Plocha zelených střech v Česku loni meziročně vzrostla o 26,7 procenta na 247 000 metrů čtverečních. Vyplývá to z údajů Svazu zakládání a údržby zeleně. Budovy, které jsou nahoře částečně nebo zcela pokryté vegetací a půdou, jsou hlavně v Praze, Brně, Plzni, Olomouci a Ostravě. Oproti západním metropolím ale česká města stále zaostávají.
Inspirace v Berlíně a Vídni
Podle
Pavla Dostala ze Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ) je přes
meziroční nárůst nově dokončených zelených ploch jejich celková rozloha v
porovnání s vyspělými zahraničními zeměmi malá. „Například v jen v
samotném Mnichově již přesahuje plocha zelených střech 3,1 milionu metrů
čtverečních. Ve Vídni je to 2,6 milionu, v Berlíně dokonce čtyři
miliony metrů čtverečních,“ doplnil Dostal.
Za Česko nejsou údaje o celkové ploše zelených střech k dispozici. Nové roční přírůstky eviduje SZÚZ od roku 2014. Od té doby v Česku přibylo asi 800 000 metrů čtverečních nových zelených ploch.
Zřejmě
největší zelenou střechu s rozlohou zhruba 14 500 metrů čtverečních má
podle SZÚZ obchodní centrum Nový Smíchov v Praze 5. Mezi další takové
větší stavby v hlavním městě patří například Central park, Obchodní
centrum Chodov nebo budova ČSOB Radlická.
V Brně jsou to třeba administrativní komplex Titanium a campus Masarykovy univerzity. V Moravskoslezském kraji jde například o Svět techniky v Ostravě-Vítkovicích a Tenis Hotel v Třinci.
Příklady loni dokončených budov se zelenými střechami jsou například administrativní budova Visionary v pražských Holešovicích nebo Afi Vokovice v Praze 6.
Zeleň chladí města
Podle architektky Marcely Kubů z Asociace výrobců minerální izolace (AVMI) zelené střechy okysličují, ochlazují a zvlhčují okolní vzduch, a tím narušují tepelné ostrovy obsahující převážně asfalt a beton. Například v Praze je celoroční průměrná teplota proti okolní přírodě zhruba o 2,5 stupně Celsia vyšší. „Teplotní rozdíl přitom může ve velkoměstech ve srovnání s příměstskými a venkovskými oblastmi dosáhnout až deset stupňů. Což je dané tím, že budovy naakumulují teplo za celý den,“ podotkla Kubů.
Teplota povrchu střechy s vegetačním krytem podle odborníků ani v letních měsících nepřesáhne 25 stupňů Celsia, a je tak až o 55 stupňů nižší než teplota povrchu vystaveného přímému slunci. Největším nedostatkem zelených střech je jejich hmotnost, a tím zvýšené nároky na statiku střechy.
Zelené střechy a jejich role v ochlazování měst a zadržování vody budou také tématem konference Šetrné budovy, kterou Česká rada pro šetrné budovy pořádá 5. listopadu v pražském Cubex Centru.
